Model obecného konceptu a struktury funkční onomastiky, Model ogólnej koncepcji i struktury onomastyki funkcjonalnej

Résumé

Model of the generic concept and structure of functional onomastics

Theoretical onomastics works with two dimensions of abstraction: a) focus on the research of highly abstracted properties of the individual elements of the proprial sphere of language, b) a more advanced type of abstraction represented by the analysis of the onomastics as a whole, i.e. the view of the discipline “from above”. The properties of the a) dimension are subordinated to the b) perspective. The theoretical research of the “whole” discloses the conceptual and functional characteristics of onomastics, while revealing its structure and system. The concept of “onomastics as a whole” operates with the so-called functional elements. Such elements determine the contents of onomastics as a Whole. Functional elements are always ordered in a determined logical sequence, creating thus the “model”. Besides the functional elements, the model is delimited by the principles of a system, dynamics and process orientation. Every element is rooted in and determined by the preceding element. The first element in the model is represented by the “the need of the society to use proprium in the naming process”, while the “use of the proprium in thecommunication process” constitutes the very last element. – The impact on the definition: the onomastics is an interdisciplinary sub-domain of linguistics about the social need to name individual objects (phenomena), about the materialization of this need with the use of language as well as about functionalities and role of the created proprium within all types of communication scenarios.

Model obecného konceptu a struktury onomastiky V teoretické onomastice existují dva rozměry abstrakce: a) zaměření na výzkum vysoce abstrahovaných vlastností jednotlivých složek propriální sféry jazyka, b) vyšším typem abstrakce je analýza onomastiky jako „celek“. Je to pohled shora. Vlastnosti sub a) jsou kritériu sub b) podřízeny. Teoretické studium „celku“ vede k poznání jeho konceptuální a funkční povahy i strukturního uspořádání. Koncept celku „onomastika“ pracuje s elementy (kategoriemi, funkčními prvky), které vymezují a determinují „obsah“ onomastiky jako „celek“. V modelu je chápeme jako „funkční elementy modelu“. Kromě funkčnosti platí pro ně principy systémovosti, dynamičnosti a procesuálnosti. Každý element vyplývá z elementu předcházejícího a je jím podmíněn. Počáteční element konceptu je „popriálně nominační potřeba společnosti“, koncový „užívání propria v komunikaci“. – Dosah pro definici: onomastika je mezioborová subdisciplína lingvistiky o společenské potřebě pojmenování individualizujícího typu, o jejich tvoření a o funkcích ve všech druzích komunikace.