Wyślij tekst przez e-mail 
Ukryj
Pokaż wszystkie
Ważna rola stowarzyszeń kobiecych w rozwoju edukacji dla kobiet w Czechach
Streszczenie w języku polskim
Wprowadzenie: Artykuł przedstawia rozwój poglądów na edukację dziewcząt w Czechach od jej skromnych początków, sięgających połowy XIX wieku, po umożliwienie studiów uniwersyteckich dla kobiet.
Cel badań: Celem opracowania jest pokazanie znaczenia stowarzyszeń kobiecych dla rozwoju edukacji kobiet w Czechach. Postawiony cel badawczy został osiągnięty. W ramach osiągnięcia celu badawczego zostały postawione poniższe pytania badawcze. Główne pytanie badawcze sformułowano w następujący sposób: Jak zmieniła się edukacja kobiet organizowana przez stowarzyszenia kobiece od XIX do pierwszej dekady XX wieku? Z głównego pytania badawczego wynikają następujące szczegółowe pytania badawcze: Jakie cele starały się osiągnąć poszczególne stowarzyszenia kobiecie? Jaki był program nauczania w szkołach organizowanych przez poszczególne stowarzyszenia kobiece? Dla jakich warstw społecznych były przeznaczone szkoły organizowane przez poszczególne stowarzyszenia kobiece?
Metoda badań: Aby uzyskać odpowiedzi na te pytania, porównano konkretne stowarzyszenia kobiece, które w drugiej połowie XIX wieku i pierwszej dekadzie XX wieku koncentrowały się na edukacji kobiet w Czechach. Przeprowadzono badanie historyczno-pedagogiczne, w ramach którego zastosowano metodę analizy treści dokumentów. Wykorzystano materiały normatywne, dokumenty archiwalne i artykuły naukowe.
Wyniki: Stowarzyszenia kobiece zadawały sobie różne cele: wspieranie dziewcząt i kobiet, aby mogły jak najlepiej odgrywać tradycyjne role żon i matek, wspieranie dziewcząt z ubogich rodzin i z klasy średniej w uzyskaniu lepszej pozycji na rynku pracy, przygotowywanie ich do studiów uniwersyteckich.
Wnioski: Stowarzyszenia kobiece odegrały znaczącą rolę w ruchu feministycznym. Dzięki wytrwałej pracy owych stowarzyszeń kobiety mogą dziś studiować różne kierunki i widzimy je również w zawodach niestereotypowych płciowo.
Słowa kluczowe
Pełny tekst:
PDF (English)Bibliografia
výroční zpráva soukromé střední školy dívčí spolku Minervy v Praze. (1891). Spolek Minervy.
Adámek, K. (1887). Z naší doby. J.F. Šašek.
Adámek, K. (1931). Z mých styků s Eliškou Krásnohorskou. Ženské listy, 9, 135.
Bahenská, M. (2005). Počátky emancipace žen v Čechách. Dívčí vzdělávací a ženské spolky v Praze v 19. století. Libri.
Bída, V. (1848). Něco o vychování a vyučování s ohledem na pohlavní rozdílnosti. Posel z Budče, časopis pro učitele, vychovatele a vůbec přátele mládeže, 18, 290.
Burešová, J. (2001). Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20. století. Univerzita Palackého.
Červinková-Riegrová, M. (1892). Marie Riegrová rodem Palacká. Obec Pražská.
Devatenáctá výroční zpráva Ženského výrobního spolku českého v Praze za rok 1889. (1890). Dr. J.B. Pichl a spol.
Drtina, F. (1909). Dívčí školství u nás a jinde. Spisy Františka Drtiny. Jan Laichter.
Dvořáčková, E., Kaněčková, E. (2020). Výchova dívek v Čechách a na Moravě. Školství v 19. století genderovou problematikou. Grada.
Herelová, T. (1928). Stručná kronika zemské dívčí odborné školy rodinné a živnostenské v Opavě. Zemský okresní archív.
Honzáková, A. (Ed.) (1930). Československé studentky let 1890–1930. Almanach na oslavu čtřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Spolek Minervy.
Horská, P. (1983). K ekonomické aktivitě žen na přelomu 19. a 20. století. Příklad českých žen. Československý časopis historický, 31, 711–743.
Jednatelská zpráva spolku sv. Ludmily za rok správní 1869–1870–1871. (1872). Spolek sv. Ludmily.
K 50. výročí založení ústavu 1890–1940. (1940). Spolek Minervy.
Kasper, T., Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Grada.
Krásnohorská, E. (1928). Co přinesla léta. Druhé knihy vzpomínek svazek I. Vaněk, Votava.
Krásnohorská, E. (1873). Naše Snaha. Svoboda, 3, 33–42.
Krásnohorská, E. (1877). Ze vzpomínek Elišky Krásnohorské. Ženské listy, 5, 49–51,
Lenderová, M. (1999). K hříchu i k modlitb. Žena v minulém století. KOSMAS.
Lužická, V. (1872). Žena ve svém povolání. T. Macourek.
Lužická, V. (1896). Deset roku činnosti spolku „Domácnost“. Česká škola kuchařská. Domácnost.
Malínská, J. (2005). Do politiky prý žena nesmí-proč? Vzdělávání a postavení žen v šeské společnosti v 19. a na počátku 20. století. Libri.
Mareš, F. (1896). První desetiletí škol Vesniných. Vesna.
Mareš, F. (1900). Organizace škol a kurzů na doplnění praktického vzdělávání ženského. Vesna.
Matulová, M. (1907). Zpráva o činnosti Dobromiliny za prvních 10 roků střední školy jejího trvání (1897–1907). Spolek Dobromila.
Melišová-Körschnerová, A. (1864). Nauka o ženských ručních pracích pro divčí školy i ústavy. E. Petřík.
Nováková, A., Kalinová, L. (2007). Dcerám českým: brněnský spolek Vesna v letech 1870–1920. Spolek Vesna.
O činnosti spolku Domácnost: první česká kuchařská škola v Praze: za rok 1904. (1904). Spolek Domácnost.
Osmnáctá výroční zpráva soukromé střední školy dívčí spolku Minervy v Praze za školní rok 1907–1908. (1908). Spolek Minervy.
Pamětní zpráva o dvacetiletém působení Ženského výrobního spolku českého v Praze. (1891). Ženský výrobní spolek český.
Pötting, E. (1935). Památník ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci, 1895–1935. Pötingeum.
Ročenka veřejných vyšších dívčích a odborných škol a vychovávacího ústavu Světlá ve Velkém Meziříčí. (1929). Ústav Světlá.
Rettigová, M.D. (1840). Mladá hospodyňka v domácnosti. Jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla. J.H. Pospíšil.
Rodinná škola Libuše v Přívoze 1919–25, inv.č. 14. Hlavní katalog pro 1. třídu odborné školy pro školní rok 1919/1920. Zemský archív v Opavě.
Sborník Vesny 1932. (1932). Vesna.
Skryjová, M. (1998). Spolek Slovanek. Honorata Zapová Wisniowská. Jihočeská univerzita.
Smiřičková, H. (Red.).(1990). První české dívčí gymnázium 1890–1990. Sborník ke 100. výročí založení. Minerva.
Spěváček, V. (1977). Karol Slavoj Amerling a jeho díla v literatuře. Pedagogika, 5, 596–606.
Stanovy pražského spolku sv. Ludmily. (1866). Spolek Ludmila.
Šafránek, J. (1897). Vývoj a soustava školství v království Českém od roku 1769–1895. F. Kytka.
Vošáhlíková, P. (2007). Zábava a rozptýlení českých žen v 19. a na počátku 20. století. In Reflexe a sebereflexe žen v české národní elitě 2. poloviny 19. století”, Sborník příspěvků z konference uspořádána ve dnech 23.–24.11. 2006. AV ČR. (360–368).
Výroční zpráva dívčího lycea spolku Ludmila 1903–1939. (1939). Spolek Ludmila.
Výroční zpráva dámského spolku Ludmila za rok 1903. (1905). Spolek Ludmila.
Výroční zpráva dámského spolku „Ludmila“ v Českých Budějovicích za rok 1904. (1905). Spolek Ludmila.
Výroční zpráva ženské školy průmyslové spolku „Ludmila“ v Č. Budějovicích za školní rok 1913/1914. (1914). Spolek Ludmila.
Výroční zpráva dámského spolku „Ludmila“ za rok 1916–1917. (1917). Spolek Ludmila.
Zíbrt, Č. (1850). „Sestry Slovanské“ čili „Spolek Slovanek“ roku 1848 v Praze. Květy: časopis věnovaný poučné zábavě i záležitostem národním, 25–38, 203–215, 375–388.
Zormanová, L. (2017). Polské školství regionu Těšínského Slezska v 19. a na počátku 20. století. Historia Scholastica, 2, 55–69.
Zormanová, L. (2013). Rozvoj vyššího instucionalizovaného vzdělávání žen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 3, 26–41.
DOI: http://dx.doi.org/10.17951/lrp.2022.41.2.179-194
Data publikacji: 2022-08-16 12:00:31
Data złożenia artykułu: 2022-04-12 09:51:28
Statystyki
Wskaźniki
Prawa autorskie (c) 2022 Lucie Zormanova
Powyższa praca jest udostępniana na lcencji Creative Commons Attribution 4.0 International License.